Jak instituce prostřednictvím sbírek a výstav spoluutváří dějiny umění?

Druhá debata se zaměří na to, jak výstavní instituce prostřednictvím sbírek, výstav a způsobů interpretace spoluutvářejí dějiny umění. Otevře otázky vzniku narativů o starém, moderním a současném umění, utváření uměleckého kánonu i role samotných institucí a různých aktérů v těchto procesech. Pozornost bude věnována také historicky vzniklým sbírkám a jejich současné interpretaci. Proměňující se společenský a odborný kontext přináší nové způsoby jejich prezentace a vede k revizi zavedených intepretací při zachování historických souvislostí. Debata se dotkne také nerovnováh a opomenutí, které se do podoby sbírek v minulosti propsaly, ať již jako výsledky celospolečenského nastavení, institucionálních rozhodnutí nebo individuální volby, a možností jejich reflexe ve výstavní praxi. *Diskuzi moderuje Andrea Průchová Hrůzová.* Hostky a hosté diskuze: - Michal Novotný – ředitel Sbírky umění po roce 1945 NGP - Terezie Nekvindová – historička umění, Ústav pro dějiny umění FF UK / Vědecko-výzkumné pracoviště AVU - Denisa Tomková – teoretička současného umění a kurátorka, Katedra teorie umění a tvorby FHS UK - Jiří Žák – vizuální umělec *Jakou Národní galerii potřebujeme?* *Cyklus tří kulatých stolů otevře debatu o roli Národní galerie Praha jako veřejné kulturní instituce. Zaměří se na její postavení v demokratické společnosti, na způsoby, jimiž výstavní praxe a práce se sbírkami spoluutvářejí dějiny umění, i na vztah instituce k současnému a potenciálnímu publiku. Do diskuse vstoupí různé odborné a profesní perspektivy. Cílem cyklu je vytvořit prostor pro kritickou reflexi fungování Národní galerie, jejích veřejných rolí a podmínek, které ovlivňují její další směřování.*