Piotr Anderszewski (klavírní recitál)

Intimní setkání s vrcholným klavírním repertoárem v podání Piotra Anderszewského. Schubertova dramatická sonáta a pozdní Brahmsovy miniatury nabídnou večer plný soustředěné krásy a jemných odstínů. Program: \ Franz Schubert: *Klavírní sonáta č. 19 c moll, D 958* \ Johannes Brahms: *Sedm fantasií op. 116* \ Johannes Brahms: *Tři intermezza op. 117* \ Johannes Brahms: *Šest klavírních kusů op. 118* \ Johannes Brahms: *Čtyři klavírní kusy op. 119* \ Ludwig van Beethoven: *Sonáta č. 32 c moll op. 111* Účinkuje: \ Piotr Anderszewski – klavír Vrcholné klavírní kompozice vídeňských mistrů Franze Schuberta a Johannese Brahmse stanou na programu recitálu fenomenálního polského klavíristy Piotra Anderszewského. Klavírní sonáta c moll, D 958 je jednou ze tří sonát, které Franz Schubert složil dva měsíce před svou smrtí v září 1828 a které se rozhodl věnovat svému příteli, klavírnímu virtuosovi Janu Nepomuku Hummelovi. Její tónina c moll je neodmyslitelně spojena jak s dramatickými díly Mozarta, a především však Beethovena. A to nejen dnes. Bylo tomu tak již v roce 1828. Výrazné mozartovsko-beethovenovské vlivy dokázal ovšem Schubert přetavit do zcela nové, originální syntézy. Jeho velkolepou sonátou dýchá drama, tragika osudu i melancholie. Po raných klavírních sonátách, které Robert Schumann charakterizoval jako zakuklené symfonie, se Johannes Brahms k tvorbě pro sólový klavír vrátil až v pozdním věku. Jeho poslední klavírní díla tvoří čtyři sady kratších skladeb, které v letech 1891–1893 vydal pod opusovými čísly 116–119. Jejich melodičnost a koncentrovaná forma z nich činí jakési abstraktní instrumentální písně, ovšem v brahmsovsky delikátním a vytříbeném klavírním stylu.