Hranice věrnosti

Musí krize a nevěra ve vztahu nebo v manželství vyústit v jeho rozpad? Může láska ustát intimní vztahy s dalšími lidmi? A je možné být dobrým rodičem i mimo tradiční rodinu? Pronikavá sonda do života manželského páru, jehož krize vyústila v otevřený vztah. Návazný proces spustil reflexi vztahů v širší rodině, který režisérka sleduje s mimořádnou otevřeností a přiblížením a celý film se v důsledku stává úvahou o tom, že jedině prolomení kruhu strachů a lží v osobní a intimní rovině může být základem zdravé a otevřené společnosti. Diana a Tomáš spolu žijí už několik let. Mají dva malé syny. Do jejich vztahu ale vstoupí nevěra a s ní spojená tajemství, nedůvěra a lži. V nastalé krizi ale současně dokáží připustit, že jejích selhání jsou vzájemná, což spouští novou příležitost komunikace na jiné rovině i vzájemného poznávání, zkoumání hlubších motivací i příběhů v dětství a v širší rodině. V určité euforii z pootevřeného východiska z krize se rozhodnou pro otevřený vztah. Postupem času zjišťují, že nedůvěry se nelze zbavit tak snadno, jak se zdá. Film do detailu a s emoční hloubkou sleduje jejich snahu se v dané situaci zorientovat a nezradit svou lásku a současně brát ohled na děti, které jsou nutně součástí celé situace. Krom toho ale vykresluje i rodinné zázemí, ze kterého sami protagonisté vyšli, a klade tak otázky po tom, jestli je možné žít jinak a vyhnout se rodinným traumatům, které se překvapivě a nereflektovaně mohou přenášet napříč generacemi – a to i bez ohledu na to, že mezi předky je třeba významný psycholog.