Dialog hudební a taneční tvorby pohledem studentů HAMU a HF JAMU

Description

**Večer z cyklu Nová generace představí v úterý 20. října 2026 čtyři krátká díla studentek choreografie HAMU a studujících kompozici na HF JAMU a HAMU. Představení proběhnou v rámci společného projektu katedry hudební produkce HF JAMU a katedry tance HAMU.** **Alice Silná: *STAŘEC A MOŘE*** *„Rybo, jsme proti sobě — a přesto spolu.“* Tichý rozhovor, který Santiago vede se svým úlovkem, se stává srdcem této taneční adaptace: dialogem dvou bytostí, jež si jsou protivníky i spojenci, odrazem lidské hrdosti i hlubokého respektu k živému světu. Stařec a Moře přináší poetickou meditaci o vytrvalosti, soucitu a o tom, co nás drží nad vodou, když se svět mění. Inscenace propojuje současný tanec, práci s objektem a silné vizuální obrazy. Přináší témata pýchy, respektu k přírodě a mezigeneračního napětí v jazyce nové generace tvůrců z AMU a JAMU. Choreografie: Alice Silná, Hudba: Tereza Konzalová, Zvuk: Jacob Strasser, Scénografie:Jolana Prášková, Anna Landsingerová, Lighting design: Vojtěch Brtnický, Rigging:Jakub Kohout, Produkce:Viktorie Čápová, Foto:Anna Smutná, Pedagogické vedení: Mgr. Jan Kodet Interpretace: Richard Janča (Stařec), Jonáš Snítil (Ryba), David Rott (Manolin), David Horák (Rybář/Žralok), Zuzana Dobešová (Rybář/Žralok), Antonie Zelbová (Rybář/Žralok) **Vladlena Klimek: *UMĚLEC V HLADOVĚNÍ / HUNGER ARTIST*** Inscenace redefinuje Kafkův motiv hladovění jako nekonečný cyklus nahraditelnosti, v němž je vyčerpané tělo odklizeno jen proto, aby uvolnilo prostor další jednotce, která už netrpělivě čeká za dveřmi. Fyzický zápas s časem, zhmotněným v tajícím bloku ledu, neurčuje hudba, ale neúprosný diktát kapek řídící tempo pohybu až k úplnému kolapsu. V křečovitém objetí s rozpadajícím se objektem se na rozmočené zemi stírá hranice mezi péčí a sebedestrukcí, zatímco se lidská identita mění v pouhou mechanickou funkci. Systém nečeká – ticho po výkonu je jen nádechem pro dalšího v pořadí. *Kde v tempu vlastního tání zůstává prostor pro člověka, který přestane stíhat?* Choreografie: Vladlena Klimek, Hudba: Petr Němec, Dramaturgie: Oliver Beťko, Scénografie, kostýmy:Veronika Samková,Lighting design: Vojtěch Brtnický, Foto: Vladlena Klimek, Pedagogické vedení: Mgr. Jan Kodet Interpretace / Intepretation: Amálie Cuplová, Audrey Kristine Wangle, Mgr. Filip Novák, Metoděj Vykydal, Tereza Moulisová, Charlota Ciklerová, Dalma Kitley **Kateřina Zemanová: *UMBRUCH*** Název představení reflektuje zásadní společenský i technologický přerod. Vrací nás do německy mluvící Prahy v období průmyslové revoluce, kdy se fascinace stvořením umělé síly – Golema – stává aktuální metaforou. Výraz UMBRUCH (v tiskařství “lámání stran”) pak přímo definuje pohybový slovník choreografie: skládání, vrstvení a lámání kartonové scénografie. UMBRUCH přepisuje Legendu o Golemovi do světa nekonečné práce. V prostoru zaplněném krabicemi vzniká systém, který měl člověku pomoci zvládnout chaos, ale postupně začíná určovat vlastní rytmus. Golem se zde stává symbolem nadprodukce a sil, které neustále vytváříme, aniž bychom si uvědomovali jejich skutečnou moc. Z potřeby usnadnit si život vznikají struktury, které nás začínají formovat, zrychlovat a postupně ovládat. Hranice mezi nástrojem a nadvládou se rozplývá, tělo se přizpůsobuje rytmu, který už neurčuje člověk. UMBRUCH je obraz světa, v němž se naše vlastní výtvory stávají silnějšími než my sami, a přesto je nedokážeme zastavit. Choreografie: Kateřina Zemanová, Hudba: Martin Janda, /// Scénografie:Rozálie Mlčochová, Emma Flaume, Kostýmy:Rozálie Mlčochová + Emma Flaume (pro Golema), Kateřina Zemanová (pro tanečnice), Lighting design:Vojtěch Brtnický, Foto: Bc. Daniel Novák, Pedagogické vedení: Mgr. Jan Kodet Interpretace: Anna Pohlová, Daniela Valešová, Barbora Valentková, Simona Hybenová **Simona Dejmková: *Přes oči nevidím*** *Nejdřív pohled.* \ *Pak tělo.* *Kdo se dívá, když my ne?* \ *Neviditelná struktura moci* \ *se zapisuje pod kůži.* \ *Učí nás, kam se dívat.* \ *A kam ne.* \ *Těla se přizpůsobují.* \ *Zrak se zužuje.* *Kdy se přestaneme bát vidět?* \ *Možná ve chvíli,* \ *kdy se z pohledu znovu stane setkání.* \ *A z těla člověk.* Choreografie: Simona Dejmková, Asistentka choreografa: Natalie Tun, Hudba Sarah Jedličková, Dramaturgie: Filip Novák, Produkce: Eliška Řezníčková, Světelný design: Michal Hór Horáček, Kostýmy: Emmanuela Fiala, Karolína Grygarová, Fotodokumentace:: Savva Domanov, Pedagogické vedení: doc. Mgr. Bohumíra Eliášová, Ph.D. Interpreti / Performers: Amálie Cuplová, Kateřina Hulínská, Alice Silná, Amálie Špachtová