David Matejča & Jan Schulmeister

Dialog – od Dvořáka k Bartókovi: Recitál klavíristy Jana Schulmeistera a houslisty Daniela Matejči. Dvořák, Suk, Martinů, Bartók – na první poslech pestrá směsice jmen a epoch. Má ale svou logiku: program večera sleduje, jak se hudba pro housle a klavír proměňovala v čase. Dialog, který název večera slibuje, neprobíhá jen mezi dvěma nástroji na pódiu – probíhá napříč desetiletími a kulturami. Mladý klavírista Jan Schulmeister a houslista Daniel Matejča patří oba k nejzajímavějším hudebním osobnostem své generace. Jejich vzájemná spolupráce není jen o výborné technické souhře – je to skutečný rozhovor mezi dvěma muzikanty, kteří si navzájem naslouchají, doplňují se, hrají si s hudbou. Večer hudebníci otvírají Dvořákovou Sonatinou G dur. Ta vznikla v Americe, v době, kdy byl Dvořák společensky na vrcholu, ale zároveň v duši hluboce zahleděný domů – a tato kombinace je v této skladbě cítit. Melodie plynou přirozeně, bez okázalosti, s typickou dvořákovskou samozřejmostí, která vypadá jednoduše, ale za sebou nechá hluboký dojem. Suk, který byl Dvořákovým žákem a zeťem, pak přináší jiný vzduch: jeho čtyři miniatury jsou drobnější, subtilnější, místy jako by stály na rozcestí a hledaly, kam se má duše vydat. A právě v těch otázkách na cestu tkví jejich kouzlo. Po přestávce přichází na řadu *Gliérova Romance*, krátká a zpěvná předehra k druhé polovině večera. Následuje Bohuslav Martinů a jeho První sonáta pro housle a klavír. Martinů psal rychle a intuitivně, a tato sonáta to v každém taktu potvrzuje: rytmy se mění nečekaně, nálady přeskakují, hudba nikdy nezůstane dlouho na jednom místě. Je to dílo plné energie a nepokoje, které drží pozornost posluchače až do poslední noty. Celý večer uzavírají *Bartókovy Rumunské tance*. Šest krátkých skladeb inspirovaných lidovou hudbou, které jsou úderné, fyzické, rytmicky návykové. Stávají se tak živou tečkou za rovečerem.