Libuše

Smetanova Libuše má v české opeře a kultuře vůbec zcela mimořádné postavení. Je přímo spojena s úsilím našich předků o obnovení české státnosti a národní nezávislosti. Byla napsána k otevření Národního divadla, vysněné umělecké instituce, jejíž otevření již předznamenávalo pozdější vznik samostatného státu. Smetana ve své parafrázi staré české pověsti o kněžně Libuši však pouze nevelebí starou zašlou slávu národa, nýbrž především klade důraz na zcela nadčasový ideál, který se z našeho dnešního pohledu zdá být téměř nedosažitelný - na vlídnost, skromnost, moudrost a svornost příslušníků jednoho národa, jedné společnosti.